„Nemohl jsem se dívat, co pacienti obouvají.“ Lukáš Klimpera o tom, proč začal vyrábět barefoot boty

Lukáš Klimpera založil IT firmu, prošel vyhořením, aby se našel ve fyzioterapii. Jak ho ale napadlo prodávat barefoot boty v době, kdy je u nás skoro nikdo nenosil?

Lukáši, začneme zostra: Proč barefoot boty? Proč nevyrábíte jakékoliv jiné?

To má kořeny už v mém studiu fyzioterapie. Největší inspirace přišla od mého jógového mistra Paramhans Svámího Mahéšvaránandy a od fyzioterapeutky Clary Lewitové, která nás už na univerzitě učila o botách, které by měly být konstruované tak, aby noha mohla fungovat volně, přirozeně. Ukazovala nám i první prototypy, které si nechávala šít u ševců. To bylo daleko předtím, než se barefootové boty začaly objevovat na trhu.

„Hodinu pracujete s pacientem, podaří se vám zlepšení, a on pak vleze do bot, které ho kompletně rozhodí.“

Po škole jsem začal pracovat coby fyzioterapeut. Získal jsem místo v prestižní soukromé klinice Logo v Brně pod vedením Kateřiny Moráňové a rozčilovalo mě, když jsem viděl, že hodinu pracujete s pacientem, podaří se vám nějaké zlepšení, a on pak vleze do bot, které ho kompletně rozhodí, a efekt terapie se ztratí. Říkal jsem si, že tohle by nosit neměl, ale co jiného? V té době na našem trhu bylo jen velmi málo bosých bot.

Byly tedy barefoot boty řešením pro všechny vaše pacienty?

To bych si netroufal říct. Samozřejmě jsou diagnózy, například diabetes, poruchy periferní inervace, různé úrazy, kdy klasické barefoot boty nejsou ideální. Nedoporučil bych je ani lidem, kteří nemají prostor se věnovat svému pohybovému aparátu a způsobu chůze, aby si neublížili zejména tvrdými došlapy. Pro ně jsou perfektní a bezpečné naše boty Comfort s měkkou stélkou nebo bosá chůze na měkkém, třeba v písku na pláži.

Co myslíte těmi tvrdými došlapy? Znamená to, že chodíme špatně?

Dá se to tak říct.

Pokud člověk celý život chodí v běžné obuvi, tělo není zvyklé na bosou chůzi. Neumí citlivě našlapovat a může si v barefoot botě i ublížit. 

Hází dolní končetinu dopředu pomocí pánevního pletence, kyčelních kloubů a bederní páteře a dopadá na ni. Fyziologický pohyb probíhá úplně obráceně. Odrazová síla vychází z plosek nohou od prstů a pak se přenáší do zbytku těla, aby ho posouvala dopředu a zároveň stabilizovala trup. Došlap je měkký, jemný a citlivý, noha může zaujmou pevný a stabilní kontakt s terénem, který tvoří ideální základ pro následný plný odraz od prstů.

„Pokud se člověk naučí chodit nepřirozeně už jako batole, nese si tento zvyk po zbytek života.“

Je to vidět na dětech, když začnou chodit. Mají pevný a kompaktní trup, odráží se nohama. Tak by fyziologie měla vypadat. Pak dítě dostane botičky, které neumožní noze pracovat, případně velkou plenu, takže nemůže udělat krok a začne chůze z pánevního pletence. Pokud se to člověk naučí už jako batole, nese si tento zvyk po zbytek života.

Můžeme se tedy vůbec v dospělosti naučit chodit zdravě?

Ano, můžeme svůj mozek „přeprogramovat“. Způsob chůze je pohybový program v mozku, který můžeme napravit vhodnou rehabilitací. Současná rehabilitace, ve které je Česká republika na špičce, pracuje s neurofyziologickými programy, které vrací zpět do přirozeného stavu. Někdy se jí říká neurofyziologické programování.

Jak se naučit chodit zdravě? Začněte dnes. Stáhněte si zdarma Lukášův e-book Krok za krokem ke zdravé chůzi.

Co vlastně jsou barefoot boty? Jde tedy o tenkou podrážku?

Nejen o ni. Barefoot bota je dělaná tak, aby noha mohla fungovat co nejvíc svobodně a přirozeně. To znamená, že nesmí chodidlo nijak omezovat. Těch omezení může být několik – typicky úzká špice, často i celá bota, tvrdé neflexibilní materiály, vysoká hmotnost a zmiňovaná silná podrážka. Takové boty vyřadí člověku nohu z provozu, nemůžeme používat prsty, přirozeně se odrážet.

Správná barefoot bota je tedy přesný opak. Lehká, prostorná i ve špičce, aby se mohly prsty přirozeně pohybovat, pružná a flexibilní ve všech směrech. Setkávám se i s „barefoot botami“, které mají jen tu tenkou podrážku, ale takové nesplňují základní principy bosé chůze.

Přečtete si: 14 mýtů o barefoot botách. Proč to nejsou „boty s tenkou podrážkou“?

Dnes jsou barefoot boty velkým trendem. Jak to bylo v době vašich začátků?

Tenkrát žádný takový trend nebyl. Mým plánem ani nebylo vyrábět vlastní boty, hledal jsem různé možnosti. V tu dobu u nás začínaly pětiprsté boty, proto jsem chvíli přemýšlel, že bych je distribuoval. Nedokázal jsem ale ověřit, v jakých podmínkách se vyrábí, a na tom mi hodně záleželo. Proto jsem hledal jiné varianty.

Vy ale nejste švec. Jak se vám povedlo vytvořit první boty?

Z proužků papíru jsem si vymodeloval nohu, na tuhle kostru nalepil tenký papír, rozstříhal ho a podle něj udělal střih z látky. K té jsem přilepil sekundovým lepidlem podrážku a moje první vlastnoručně vyrobené bosé boty byly na světě. Skvěle se mi v nich chodilo a potvrdilo se, že to má smysl. Boty ale vypadaly příšerně. Bylo jasné, že je musí dělat někdo, kdo tomu rozumí.

„Skvěle se v nich chodilo, ale vypadaly příšerně.“

Začal jste tedy hledat „profíky“. Jak to šlo?

Těžko. Dál jsem pracoval jako fyzioterapeut a ve volných chvílích jsem objížděl firmy a zkoušel s nimi dělat boty podle mojí představy. Trvalo to asi tři roky a bylo to šílené. Buď byla příšerná kvalita, nebo příliš vysoká cena. 

Vyzkoušel jsem snad všechny obuvnické firmy u nás, až se mi konečně podařilo najít společnost, která měla přijatelnou cenu a dobrou kvalitu. Sehnal jsem všechny materiály, komponenty, šablony a vše, co bylo potřeba, oni pak botu podle mých podkladů vyrobili. Jenže sami měli tolik práce, že na výrobu pro mě neměli moc času. 

„Buď byla příšerná kvalita, nebo příliš vysoká cena.“

Dnes nosí vaše boty lidé po celém světě. Jak se vám dařilo získat první zákazníky?

Bylo to šílenství! I bez reklamy a marketingu se prodej velmi dobře rozjel. Určitě bychom byli bot prodali víc, než jsme tenkrát prodávali, kdybychom mohli zvýšit výrobu. Zakládám si ale na tom, že boty pořád vyrábíme ručně v maximální kvalitě.

V jiném rozhovoru jste zmiňoval možnost tisknout boty na 3D tiskárně. Pomůže vám to „nafouknout“ výrobu?

To je spíš o výrobě na míru než o větším objemu. Moje představa je, že si zákazník kdekoli na světě vyfotí mobilem nohy, aplikace z fotografií složí 3D model, který nám online odešle, a my mu vytiskneme jeho vlastní kopyto, na kterém buď zhotovíme ručně vyráběné boty na míru, nebo mu vytiskneme celou 3D botu na tiskárně v jeho rozměrech.

Je to projekt, který spustíte v nejbližší době?

To nevím. Vše je připraveno, máme speciální tiskárnu, našli jsme super materiál, máme i designově velmi povedený model, ale bohužel není čas to dotáhnout. Myslel jsem, že 3D tisk spustíme už toto jaro, ale již se objevilo více akutnějších projektů.

Říkal jste, že v době vašich začátků barefoot nebyl trend. Jak je to dnes?

Nyní je zde extrémní konkurence, bohužel plno bot nazývaných barefoot vůbec barefoot nejsou. Ale objevují se i super barefoot modely, které mě vždycky potěší a jsou skvělou inspirací, jak posunout Ahinsa shoes dál. Plno firem zařazuje nyní i veganské modely, což je super, zvlášť pokud to opravdu vychází z jejich hodnot a ne jen ze snahy svézt se na trendu a vydělat. 

„Objevují se i super barefoot modely, které mě vždycky potěší.“

Jaký je o barefoot boty zájem v zahraničí?

Velký. Kromě Česka a Slovenska hodně prodáváme v Německu, Rakousku, Beneluxu, Švédsku, ale i v Austrálii nebo USA, kde je o tenhle druh obuvi obrovský zájem. 

Na Západě hodně lidí zajímá i naše etická a zároveň ruční výroba. Nejvíc zákazníků přitahuje barefoot, ale vidím, že třeba v Německu to hodně dotahuje právě veganství. Němce to zajímá a zároveň nemají problém za kvalitu a etickou výrobu zaplatit. 

Přečtěte si: Programátor, který přezul Čechy. První část rozhovoru s Lukášem Klimperou.

Lukáši, díky za rozhovor! A vy, čtenáři, se můžete těšit na další díl. Probereme v něm s Lukášem etickou stránku výroby barefoot bot.